Jak se dřív rodilo v Egyptě? Potřebovali jste bábu s ostříhanými nehty, datle se solí a hlavně pivo

Starověký Egypt skrývá mnoho tajemství
Zobrazit fotogalerii (4)
  |   zajímavost

Přestože egyptská medicína byla už ve starověku na dobré úrovni, anatomie lidského těla byla pro porodnictví velkou neznámou a daleko větší význam při zrození nového života dávali tehdejší obyvatelé bohům, magickým zaříkadlům a amuletům. Ani způsoby, jakými si rodící ženy tehdy pomáhaly, byste rozhodně zkusit nechtěly.

Porody byly v Egyptě tehdy záležitostí takřka magickou, měly však svá jasná pravidla. Pokud šel porod hladce, měla žena akorát k dispozici několik pomocnic, které pomáhaly miminku na svět. Přítomnost mužů či lékařů nebyla obvykle žádoucí. A to zejména proto, že komplikace podle tehdejší mentality nebyly zdravotního původu, ale vinu na tom nesly zlé síly. Mnohdy se tak předpokládalo, že rodička může za to, že je u bohů v nemilosti. I tak byl porod považován za něco velmi nebezpečného, a tak se nikdo nedivil, pokud se ženě či dítěti něco stalo. Bylo to zkrátka běžné.

Ženy často rodily na střeše svých domů

Podle dochovaných kreseb lze usoudit, že ženy nejčastěji rodily vkleče, na bobku, v sedu na hliněných cihlách nebo na dřevěných stolicích. Už tehdy se však snažily postupně využívat gravitace a porodní báby pomáhaly dítěti na svět. Ty musely mít prý vždy ostříhané nehty – zda to ale mělo duchovní význam, nebo to jen mělo ochránit novorozence od možného poranění, je nejisté. Stejný požadavek byl na porodní báby kladen například v Indii.

V této době ženy zjišťovaly své těhotenství pomocí moči. Věřilo se, že je-li žena gravidní, její moč obsahuje životadárné látky, které umožňují rostlinám růst. Měla tak močit na pytlíky ječmene a pšenice, a pokud vyklíčily, bylo to jasné… 

Žena mohla využít k porodu tehdejší skromnou porodnici, porodní chýši nebo střechu. Tím docházelo k oddělení od obytné části domu, kde se rodit nemělo, aby se tam neusídlily zlé síly. Případně bylo možno využít plátěný přístřešek mimo hlavní dům. Hlavní bylo celou dobu vzývat bohy, aby ženě pomohli porodit zdravé dítě. Jen úmrtnost byla tehdy kolem 30 %, a to včetně bohatší vrstvy obyvatel.

Směs piva a koření se používala jako čípek do pochvy

Pokud rodička ztrácela sílu a už nemohla dítě z těla vytlačit sama, přicházely na řadu propriety, které byste dnes v porodnici určitě s nadšením nežádaly. Například směs datlí, soli a oleje, která se zahřála na tělesnou teplotu a žena ji vypila. Měla usnadnit již probíhající porod a zbavit rodičku bolesti. Stejně tak fenykl, kadidlo, pryskyřice, mušince nebo silné pivo. Často si porodní báby míchaly vlastní směsi koření, ovoce a rostlin, ve které bezpodmínečně věřily. Dnes se můžeme jen domnívat, zda všechny použité ingredience byly pro ženu opravdu bezpečné. 

Mimochodem to bylo právě pivo, které se často s dalším kořením aplikovalo jako čípek do pochvy, což mělo pomoci rodičce od bolesti. Je to však mnohem humánnější než praktiky, které se v té době děly ve starověkém Řecku. Tam například v rámci Hippokratova učení lékaři doporučovali v případě, že dítě nebylo hlavičkou dolů, plod rozřezat. Na druhou stranu byste v Řecku byly během těhotenství chráněny před jakýmkoliv soudním řízením a běda muži, který by po své těhotné ženě vyžadoval pohlavní styk. Naopak byl často vystěhován mimo dům a k dispozici dostal náhradní ženu, která ho potěšila tak, jak požadoval…

Zdroj: nytimes.com, midwiferysupplies.ca, scielo.isciii.es

KAM DÁL: Železná panna: Hrozné utrpení, na které se nevydržel nikdo dívat. Kromě syna Saddáma Husajna.