Po revoluci v roce 1989 se na periferiích města objevovaly první obchodní domy jako houby po dešti. Doslova na poli tak vznikaly supermarkety a hypermarkety, které vás měly přitáhnout do svých útrob, aby zde člověk koupil třeba to, co vůbec nepotřeboval. Později se z těchto míst stalo kulturní centrum, kdy potraviny, oblečení a jiné produkty doplňovalo kino. Prostory mezi obchody se proměnily v promenády a lidé zde trávili čas, i když ani nenakupovali.
Kultura nakupování se už dnes pomaličku mění. Člověk si může cokoli pořídit z pohodlí domova přes internet, aniž by byl nucen pouštět se do davů mezi regály, kde není k hnutí. Nákupní centra však stále hrají prim. Tradice obchodních domů je u nás o hodně hlubší, než by někteří možná čekali. Jaký byl ten úplně první?
Ten nejstarší
Když se procházíme ulicí Na Příkopě, nacházíme se na úplně nejdražší adrese Prahy. Pařížská už se musí smířit pouze s druhým místem a obchodní bulvár spojující Václavské náměstí a náměstí Republiky je nejenom drahou adresou, ale i místem, kde se psala obchodní historie.
V letech 1869–1871 zde byl vystavěn nejstarší obchodní dům v Praze. Budova, která je dnes chráněna jako kulturní památka České republiky, nesla název Haasův obchodní dům. Ten si nechala zřídit firma Haas a synové pro prodej koberců a potahových látek. Dům zůstal zachován v původní podobě dodnes.
Bílá labuť
Pravděpodobně nejmodernějším symbolem většího obchodního domu minulosti je pražská Bílá labuť. Dnes její slávu připomíná leda tak točící se neon na střeše. Uvnitř jde většinou o bídu a smutek.
Obchod duchů, kde nenajdete zákazníky a skoro už vůbec žádný sortiment. Nádherná funkcionalistická stavba chátrá. Rozhodně by si však díky svému historickému a architektonickému významu zasloužila důstojnější zacházení.
Kotva a Máj
O chloubu obchodů, která za socialismu dostala jméno Kotva, se zasloužili Věra a Vladimír Machoninovi. Několikapatrový komplex je velmi snadno zapamatovatelný díky svému unikátnímu vzhledu. Bílá labuť byla do otevření Kotvy jediným velkoobchodem v Praze.
V roce 1975 socialismus otevřel rovnou dvě výkladní skříně svého blahobytu. Spolu s Kotvou se lidem na Národní třídě otevřel obchodní dům Máj. Obě budovy mají svůj silný architektonický rukopis a Pražané tak mohli nakupovat v nových a krásných obchodních domech. Otázkou bylo, jak moc byly samotné obchody naplněné zbožím.
Nutno dodat, že oproti západním obchodním domům bylo možné v hluboké normalizaci postavit domy, které svým vzhledem patří k tomu nejlepšímu, co česká architektura nabízí.
Při nákupech ve velkých centrech jde architektura stranou a nejdůležitější je vyhledat ty nejpříznivější slevy a produkty. Jeden z mála pokusů o zkulturnění nakupování v České republice představoval komplex budov Quadrio. O jeho estetice se však vedou spory.
Zdroje: redakce, ceskatelevize.cz, pametnaroda.cz
KAM DÁL: Komunistický experiment na lidech: Chtěli být světoví, s Kofolou to bylo dlouho nejisté.
