Mozart se v Praze opíjel a užíval si noční radovánky. Muzikanta pozval k sobě do pokoje

Mozart, zdá se, upřednostňoval podniky, které podávaly alkohol, ale nevyhýbal se ani kavárnám
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Praha hrála v životě hudebního génia velmi důležitou roli. Naše hlavní město ho milovalo a on zde prožil opravdu plodné období. Češi jako jedni z prvních pochopili krásu jeho hudby a za odměnu se dočkali premiéry dvou jeho oper. Tehdy provinční město bylo pro rakouského génia sporadickým, ale oblíbeným domovem i útočištěm. Kde jsou navždy hluboce vepsány stopy nezapomenutelného umělce?

Mozart se na našem území objevil už jako malý chlapec. Již tehdy geniální a talentovaný hudebník společně s celou rodinou utekl z Vídně před epidemií černých neštovic do Brna, aby následně vyhledal lékařskou pomoc v Olomouci, kde také dokončil svoji Symfonii č. 6.

Obyvatele Brna ještě potěšil koncertem ve Schrattenbachově paláci a následně se opět celá rodina vrátila zpět do Vídně. Praha si tak na Mozarta musela ještě chvíli počkat.

Úspěch a sláva

Mozart Prahu navštívil celkem čtyřikrát, ale jedna z návštěv byla jen opravdu krátkou epizodou. Zastavil se zde při cestě do Drážďan, avšak zbylé tři pobyty v tehdejším provinčním městě, které nemělo více než 60 tisíc obyvatel, se už poněkud protáhly.

V lednu roku 1787 se v doprovodu svojí ženy Constanze ubytoval v Praze v paláci hraběte Johanna Josepha Thuna. Tehdy ještě v Hraběcím Nosticově národním divadle, později přejmenovaném na Stavovské divadlo, představil českému publiku nejnovější operu s názvem Figarova svatba. Chladné přijetí opery ve Vídni bylo vykompenzováno bouřlivým nadšením v Praze. Domů se Mozart vracel až po čtyřech týdnech, a to s novou objednávkou na dílo.

Don Giovanni

Na Starém Městě v domě U Tří zlatých lvů dopsal svoji vůbec nejslavnější operu Don Giovanni, která měla premiéru v přítomnosti samotného Mozarta ve Stavovské divadle.

Během svého pobytu v Praze se později přestěhoval tehdy ještě kousek za Prahu do smíchovské viniční usedlosti, kterou známe pod názvem vila Bertramka. Ta je ostatně dodnes známá hlavně tím, že zde manželé Duškovi ubytovali slavného génia.

Dokončování opery Don Giovanni mělo velmi dramatický průběh. Mozart měl ve zvyku pracovat chaoticky a na poslední chvíli. Předehru dokonce napsal ráno v den čtyřikrát odložené premiéry. Listy o 292 taktech museli hudebníci zahrát bez zkoušky přímo z partitury. Vše se vydařilo a Praha vynášela Mozarta do nebes.

Noční život

Přestože byl Mozart v Praze se svou těhotnou ženou Konstance, nikterak se nebránil hýřivému a divokému nočnímu životu v Praze. Údajně zde propadl lásce ke kulečníku, místním nevěstincům a zapadlým krčmám a vinárnám.

Existuje několik legend a zaručených drbů o tom, kde všude Mozart pil, psal a pojídal řízky. Nejslavnější z lidových příběhů vypráví o setkání s harfeníkem. Ten údajně improvizoval kusy z Figarovy svatby a Mozart, který se vracel z jednoho z pověstných tahů, pozval svého nového přítele do svého pokoje v hostinci U Tří zlatých lvů.

Společně tak hudebně improvizovali a pouliční umělec, který se jmenoval Hofmann, tak dostal od slavného Mozarta hudební variace, které na místě vymyslel.

Poslední návštěva

Mozartova láska k Praze později ochladla. Na vině jsou i dvě návštěvy, když se vracel z Berlína. Očekával hodnotnou zakázku na novou operu, ale nic podobného se nakonec neuskutečnilo.

Mozart se v Praze naposledy ukázal v posledním roce svého života. Když Josefův nástupce Leopold II. vyhlásil, že se chce korunovat českým králem, bylo nutné stvořit korunovační operu. Antonio Salieri několikrát odmítl, ale Mozart překvapivě ne.

Mozart byl znovu ubytován ve vile Bertramka u manželů Duškových. Premiéra korunovační opery s názvem Tito neměla takový úspěch, ale na viniční usedlosti nadále pracoval na rozpracované Kouzelné flétně. Ta už slavila o něco větší úspěch.

O tom, jak byl Mozart v Praze populární, dosvědčuje přijetí jeho smrti. V pražském sv. Mikuláši na Malé Straně se na zádušní mši sešly až 4 tisíce lidí.

Zdroje: redakce, nytimes.com, themozart.com

KAM DÁL: Mozart by měl radost. Bertramka možná bude národní kulturní památkou.

Klíčová slova: