Národní divadlo se ocitlo v plamenech - důvody jsou patrně jiné, než se zdálo
17.09.2020 | Zdeňka Nezbedová

Požár Národního divadla byl pro Čechy katastrofou

O požáru Národního divadla, který se stal národní tragédií, jsme se učili už ve škole. Požár zničil železnou konstrukci střechy, která se propadla, zcela shořely dřevěné části střechy a vnitřní vybavení divadla bylo k nepotřebě. Lidé, kteří se již těšili na svoje divadlo, které se již stalo symbolem českého národa, byli zoufalí. Jak ale k požáru skutečně došlo?

Za všechno mohli podle dobových dokumentů dva zámečníci, kteří právě v den, který se později tak černě zapsal do naší historie, pracovali na střeše nového kulturního stánku na břehu Vltavy, v němž se do osudného okamžiku odehrálo pouhých 12 představení a skutečné slavnostní otevření jej mělo teprve čekat. Paradoxně zajišťovali divadlo před požárem, který by mohl vzniknout po zásahu bleskem - pracovali na bleskosvodu, k němuž měli připojit měděný drát.

Letovací kamínka na střeše?

K roztavení mosazi, jež měla drát k bleskosvodu připojit, ale potřebovali letovací kamínka, v nichž se samozřejmě tehdy topilo uhlím. I když podle své výpovědi před soudem po dokončení prací vše řádně zhasili a kamínka dokonce odložili do měděného okapu, v němž stál zbytek dešťové vody, a tedy se mohlo zdát vše zcela v pořádku, jen o několik málo hodin později se celá budova k hrůze přihlížejících ocitla v plamenech.

Požár národního divadla byl pro Čechy katastrofou

Odborníkům na požární bezpečnost nedal tento problém spát a sto let od tragického požáru Národního divadla se tým odborníků pustil do rekonstrukce možného vzniku požáru. Ve velmi pečlivě připravených podmínkách, které dokonce napodobovaly i sílu větru, který měl vát v daný den kolem střechy Národního divadla. V závěru zprávy o provedení tohoto pokusu pak tým expertů mimo jiné uvádí: „Expertiza prokázala, že ke vznícení dřeva nedošlo ani za záměrně zvolených příznivějších podmínek pro vznik hoření při provedení modelové a laboratorní zkoušky ve srovnání s podmínkami ze dne 12. srpna 1881. Tyto podmínky byly stanoveny v zájmu větší objektivity…. Požár Národního divadla tedy nemohl vzniknout způsobem, který tehdejší soud ve svém usnesení ze dne 22. října 1881 označil jako příčinu požáru zaviněného nedbalostním jednáním obou řemeslníků, spočívajícím v odložení zcela neuhašeného žhnoucího dřevěného uhlí do okapového žlabu na střeše divadla.“