Německo mělo za druhé světové války mnoho vynikajících leteckých es. Zajímavostí u nejlepších německých pilotů byla skutečnost, že všichni byli velmi mladí, okolo 20 let. Mezi ně se právoplatně zařadil také Heinz-Wolfgang Schnaufer, který za svou aktivitu na nebi získal řadu vyznamenání a stal se specialistou na sestřelování britských bombardérů.
Narodil se v roce 1922 v rodině majitele vinařství. Schnaufera fascinovala již od dětství aviatika a v podstatě vše, co bylo spojeno s letectvím. Cesta k budoucímu uznávanému pilotovi tak byla nastoupena. Nejdřív zkusil létat na kluzácích, ale to pochopitelně nemohlo uspokojit jeho daleko vyšší ambice. V roce 1939 tak vstoupil do německé Luftwaffe. Jeho oblíbeným a spolehlivým letounem byl Messerschmitt Bf 110, na který nedal dopustit.
Talent k pohledání
Po nezbytném výcviku, který ukončil s výbornými výsledky, se stal Schnaufer součástí Noční eskadry 1 (Nachtjagdgeschwader 1). V ní se mimochodem zrodila řada nočních stíhacích es včetně Schnaufera. V rámci Noční eskadry 1 létal mladík na západní frontě, svůj křest ohněm si odbyl při operaci Cerberus na začátku roku 1942.
Jednalo se o evakuační operaci některých německých plavidel – bitevních křižníků Scharnhorst a Gneisenau a křižníku Prinz Eugen – která se měla přesunout z francouzského Brestu zpět do německých přístavů. I přes vzdušné nálety však plavidla proplula kanálem La Manche hladce, v čemž jim dozajista pomohlo špatné počasí a nízká efektivita bombardování.
A vzápětí přišla první Schnauferova vítězství. První zářez zaznamenal v noci z 1. na 2. června 1942. To se mu podařilo sestřelit britský bombardér Halifax v Belgii. Postupem času začaly úspěchy rychle přibývat a Schnaufer se sám stal velitelem eskadry v mladém věku, nicméně i tak požíval mezi svými kolegy značné autority. V závěru roku 1943 byl udělen Schnauferovi Rytířský kříž Železného kříže za 42 sestřelů.
Schnaufer sestřeloval zejména čtyřmotorové britské bombardéry, a to se smrtící přesností. Do října 1944 si připsal na konto 100 sestřelů, převážně britských bombardérů, například Halifaxu či Lancasteru. To už byl nositelem Rytířského kříže s dubovou ratolestí a meči. V závěru roku 1944 byl Schnaufer jmenován velitelem Noční eskadry 4 (Nachtjagdgeschwader 4) a jeho útoky na britské bombardéry, ale nejen na ně, se staly skutečně obávanými.
Padaly jako hrušky
Schnauferův husarský kousek přišel 21. února 1945, kdy sundal z nebe 9 Lancasterů během jednoho dne. Dva sestřely zaznamenal v ranních hodinách a dalších sedm v rozmezí pouhých 19 minut, mezi 20:44 a 21:03. Nakonec se jeho skóre zastavilo na 121 sestřelech, což z něho činí nejúspěšnějšího nočního stíhacího pilota v historii vůbec.
Své konto by jistě zatížil dalšími sestřely, nicméně se už blížil konec druhé světové války a Schnaufer v květnu 1945 padl do britského zajetí. Britové nemohli jeho vzdušným úspěchům věřit a ptali se jej, zda jich dosáhl pod vlivem návykových či omamných látek, které by povzbudily jeho výkon. Schnaufer odpověděl popravdě, že nikoliv a že sestřeloval nepřátelské letouny zcela vědomě. Byl propuštěn o rok později, vrátil se do Německa a převzal rodinné vinařství, o svých vzdušných dobrodružstvích pak rád vyprávěl. Stejně jako za války do létání se i do vinařství pustil se vší vervou, musel ho ale úplně přebudovat.
Nezvratný osud
Nicméně pak do jeho života fatálně zasáhl osud. V roce 1950 se Schnaufer vypravil do Francie, aby zde nakoupil vína. Dne 13. července se však srazil jeho mercedes s nákladním vozem, Schnauferův vůz začal hořet a někdejšímu stíhacímu esu dala první pomoc náhodná kolemjdoucí.
Schnaufer utrpěl těžké poranění hlavy a byl převezen do nemocnice v Bordeaux. Nicméně už nikdy nenabyl vědomí a těžkým zraněním podlehl 15. července. Takto se uzavřel život úspěšného stíhače, pod jehož palbou, s nadsázkou řečeno, padaly britské bombardéry z nebe jako hrušky.
Zdroj: Jetsprop.com, warhistoryonline.com
KAM DÁL: Vánoční zázrak na válečném nebi: Německý pilot zachránil poškozený americký bombardér.
