Jak šel čas se živým plotem
Historie živých plotů sahá až k antice, kdy staří Římané využívali pravidelně stříhané keře buď v pásech, nebo v liniích, a to nejčastěji ze zimostrázu vždyzeleného, vavřínu, myrty nebo ptačího zobu. Jestli se jedná o jejich vlastní vynález, nebo živý plot od někoho převzali, písemné zdroje mlčí. I ve středověku a později v novověku se živé ploty využívaly především k budování zahradních bludišť, ornamentů nebo obrub záhonů. Stačí se podívat do Květné zahrady v Kroměříži, jež patří mezi ukázkové příklady použití živých plotů.
Začátek 21. století je pak ve znamení pečlivě střižených plotů z tújí a také toho, že je dáván důraz na ekologii. Živý plot se stává vedle dekoračního prvku v zahradě také útočištěm ptactva a drobných živočichů.
Tvarovaný, nebo volně rostoucí živý plot?
Chcete-li mít ve své zahradě plot, který vytváří přirozenou hranici prostoru, volte živý plot, jenž roste volně. Jeho hlavní výhodou, již každý majitel rodinného domu jistě ocení, je minimum práce okolo plotu. Stačí ho jednou za deset let omladit.
Na druhou stranu takový živý plot je náročnější na místo okolo sebe. Nemáte-li ho dostatek, budete se muset uchýlit k živému plotu tvarovanému. Ten vyžaduje pravidelnou údržbu v podobě stříhání a tvarování, a to zvláště u těch plotů, jež jsou přísně geometricky vedeny.
Jsou pro živý plot lepší jehličnany, nebo listnáče?
Rozhodnutí, jaký živý plot nakonec vybrat, záleží na tom, v jakém stylu máte upravenou svoji zahradu. Anglický park bývá volněji řešený, je zde proto vhodné vysadit krycí stěnu takovou, aby netvořila souvislou řadu. Možné je využít různě vysoké jehličnany či listnaté dřeviny, jež jsou stálezelené či kvetoucí. Plot lze doplnit různými dřevěnými brankami i oporami pro květiny - velmi často se používají klenby, v nichž se vinou pnoucí růže.
V zahradě s pravidelnými tvary, tzv. francouzské, bude vynikat geometricky pečlivě stříhaný živý plot z bujně rostoucí dřeviny, která dobře obrazí i po poškození a která odolává prosychání. Výbornou volbou se jeví například použití habru, tisu nebo krušpánku. Tis velice dobře obrůstá, i když ho hodně zmladíte.
Stálezelené, nebo opadavé živé ploty?
Zajímavě vypadají živé ploty z opadavých druhů dřevin, kdy na podzim se listy zbarvují do různých barev a vytvářejí tak příjemnou podívanou. V zimě však takový plot může působit poněkud smutně, když listí opadá a zůstávají pouze prázdné větve.
Stálezelený živý plot má tu výhodu, že vypadá po celý rok prakticky stejně. Nevadí-li vám to, vybírejte plot například z dřišťálu nebo mahonie. Dobře se tvarují, snesou i hluboké prořezání, protože většinou opětovně dobře obrazí.
Buďte originální
Do hor nebo na českou vesnici si nejspíš pořídíte živý plot z domácích dřevin, jakými jsou dub, buk jilm, smrk nebo habr. Originalitu vám nabídne bambus, jenž dokáže vyrůst až do výšky 4 metrů. Je stálezelený a vypadá opravdu dobře. Exoticky může vypadat živý plot z jižních dřevin - ibišku syrského nebo tamaryšku. Vždy je však třeba mít na mysli podnební podmínky, vhodné pro jejich pěstování.
