Nová hvězda literární reportáže?
13.09.2020 | Martin Chalupa

Šílený příběh: Muž, který zplodil dvě stě dětí

Muž, který mohl mít až dvě stovky dětí? To není námět sci-fi filmu, ale reálný jev, jenž stál na začátku jednoho velkého pátrání. A také knihy Všechny Louisovy děti. Tu v českém překladu vydalo nakladatelství Absynt. 

Kamil Bałuk teprve nedávno oslavil třicáté narozeniny, přesto se řadí mezi nejvýraznější mladé polské reportéry. A že je konkurence vysoká, o tom nás už nějaký ten rok přesvědčuje slovenské nakladatelství Absynt, které na české knižní pulty přináší reportážní literaturu. Tedy žánr, který je na vzestupu jako málokterý jiný. A právě v Polsku je jeho hlavní baštou.

Rozhýbat příběh

Umělé oplodnění s sebou samozřejmě nesu řadu (etických) problémů a otázek. Jedna z nich rozpohybuje mašinérii příběhu, který v knize Všechny Louisovy děti sledujeme. Děti vzešlé z umělého oplodnění nemohou poznat otce, dárcovství je anonymní a známých je jen několik základních údajů (v tomto případě výška, věk, vzdělání, záliby a také vzhled). "Charakteristiky mého otce jsou extrovertní povaha, tmavé vlasy a metr osmdesát výšky. Jestli se na nás díváš a vidíš, že jsme ti podobní, napiš nám prosím." Takto mluví v jednom televizním pořadu Maaike, která se nehodlá smířit s tím, že bude žít bez otce.

Kniha je vystavena již takřka klasickým postupem polské reportážní školy

Záhy dostává odpověď: "‚Ahoj, i já jsem se narodil z darovaného spermatu, je mi šestnáct a právě jsem poznal svého biologického otce. Můj otec-dárce je mnohem míň sympatický než můj druhý otec. I tak je ale fajn vědět, že jsem ho našel.‘" Díky televiznímu pořadu sice Maaike s bratrem Matthijsem nenajdou otce, ale alespoň poloviční sestru. A pak další a další. Až nakonec dojde i na otce.

Klíčová slova: