Dnes známý, oblíbený a často obsazovaný herec má za sebou divoké mládí, kdy se snažil každý den prožít chvíle dobrodružství a neobyčejné okamžiky. Jeho povaha taková zkrátka byla, jenomže nežil na Divokém západě, ale v „divokém Kladně“.
Devadesátkové Kladno
Není žádným tajemstvím, že v době kolem listopadové revoluce, kdy herec dospíval, tedy na konci osmdesátých a začátku devadesátých let, rozhodně nešlo o nejklidnější místo v republice. Kriminalita převyšovala průměr a Jan Révai se nedokázal vyhnout prostředí, kde se scházeli lidé pochybné morálky.
V dospívání pak nebylo nic jednoduššího než podlehnout svodům tohoto pro mnohé zdánlivě lákavého světa. Zvlášť v případě, kdy mladý člověk z ničeho nic ztratí dosavadní náplň života.
Ztratil režim života
K jakému zvratu v hercově životě tehdy došlo? Již v této době se věnoval aktivně společenskému tanci, a protože ztratil taneční partnerku, měl najednou příliš mnoho času, který bohužel začal trávit nejen v hospodě, ale také v herně. A z téhle židle je k maléru mnohem blíž, než by si člověk mohl představit. Peněženka není bezedná a dluhy narůstaly. Jak se jich zbavit? Mladý muž tehdy vymyslel ten nejhloupější nápad, který jej nakonec stál dva a půl roku života za mřížemi. Pro peníze si v otcově autě dojel na nedalekou benzinku…
Byl to nesmysl
Akce se naštěstí obešla bez násilí, když budoucí herec vytrhl obsluze benzinky peněženku z ruky, naskočil do auta, kde už byl připraven jeho společník, a rychle z místa odjeli. Naděje na urovnání dluhů ale zhasla v okamžiku, kdy zjistil, že celý lup nepokryje ani desetinu potřebné částky. Navíc riziko, že budou odhaleni, bylo obrovské. „Byl to nesmysl,“ hovořil Jan Révai otevřeně o svém kriminálním činu v pořadu 13. komnata České televize.
Kromě toho, že samozřejmě dnes chápe nesmyslnost celé akce, pozastavil se také nad způsobem, jaký k tomu tehdy vymysleli. „Když se na to podívá dospělý člověk, tak by ho ani nenapadlo, že to lze vymyslet takhle blbě,“ zhodnotil herec kriticky svoje tehdejší (bohužel) zrealizované plány.
Za dobré chování…
Přepadení benzinky, které stejně nevyřešilo problémy, které vyřešit mělo, policejní auta a zatčení okamžitě po návratu domů. To byla bilance jednoho docela zbytečného dobrodružství, které jen díky dobrému chování ve věznici stálo Jana Révaie nakonec „jen“ dva roky místo původně vyměřených tří a půl. I když to bylo období bolestné nejen pro něj samotného, ale i pro rodiče, dnes se se svými pocity ani zkušenostmi netají ani před vlastním synem, jak potvrdil i pro Český rozhlas.
Druhá šance není samozřejmostí
Ani v kriminále ale nezahálel. Ve volných chvílích cvičil, trénoval a doufal, že se jednou vrátí ke svému vysněnému tanci. Jen chvíli před zatčením totiž úspěšně prošel konkurzem do prestižní taneční skupiny UNO. Koho by napadlo, že jen den po svém propuštění skutečně podepíše smlouvu a dostane druhou šanci na normální a úspěšný život. Stalo se a Jan Révai se téhle příležitosti chopil a už nikdy se jí nepustil. Vídáme ho v divadle, v televizi i mezi tanečníky, dokonce se účastní i Letních shakespearovských slavností, ale věnuje se také choreografii. Mohli bychom si jen přát, aby všechny takové příběhy (když už se stanou) končily stejně dobře.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Bolest Miluše Šplechtové ze seriálu Ulice: Slavný manžel ji zradil, možná dokonce vícekrát.
