Ve vesmíru číhá mnoho „darebáckých“ planet. Tyto volně plovoucí planety jsou pro odborníky stále docela záhadou. První přitom objevili před více než dvaceti lety pomocí britského dalekohledu na Havaji. Od té doby odborníci spatřili stovky takových těles. „Loni zaznamenali zatím největší úlovek. Dalekohled Jamese Webba našel více než 500 volně plujících planet v lichoběžníkovém tvaru mlhoviny v Orionu,“ řekl Čtidoma.cz David Prášil.
Je pozoruhodné, že 80 z těchto světů, které jsou 0,7- až 13krát větší než Jupiter, tvoří dvojice planet, které se navzájem obíhají. Astronomickou komunitu to mátlo. Je totiž záhadou, jak přesně JuMBO, jak se jim říká, vznikají. Možná, když se oblaka plynu a prachu zhroutí pod vlastní gravitací? To by byla zmenšená verze formování hvězd. „Další hypotézou je, že takové planety jsou odtahovány od svých mateřských planetárních systémů gravitační silou zvláště velkého objektu, jako je procházející hvězda,“ uvažoval Prášil.
Desítky tisíc simulací
Nedávno došlo k průlomové teorii, když odborníci vypočítali pravděpodobnost, že JuMBO opravdu vznikly odtržením od svých mateřských hvězd jinou hvězdou. Tato pravděpodobnost je daleko větší než u ostatních podobných těles. „Vytvořili desítky tisíc simulací planetárního systému, které obsahovaly dvojici planet o hmotnosti Jupitera, jež obíhaly kolem hvězdy podobné Slunci.“
V každé simulaci výzkumníci umožnili proletět druhou, podobně velkou hvězdu, a vypočítali, kdy by byly obě planety vychýleny z oběžné dráhy. „Zjistili, že JuMBO se mnohem pravděpodobněji vytvoří, pokud planety zpočátku obíhají blízko sebe nebo pokud jsou až 4krát těžší než Jupiter. Ale pravděpodobnost, že spárované planety budou z oběžné dráhy vyhozeny současně, byla stále neuvěřitelně nízká – méně než 1 %,“ uvedl Prášil. Naproti tomu jednotlivé planety měly podle něj obvykle stokrát vyšší pravděpodobnost, že se tak stane.
Zásadní objev i pro naši bezpečnost
Simulace také ukázaly, že osamělé přeživší orbitery byly dost silně otřeseny. „Jejich původně kruhové dráhy se změnily do elipsových trajektorií,“ vysvětlil Prášil. Ať výzkum dopadne jakkoli, už teď je jasné, že zásadně ovlivní dění na Zemi. „Jsme zase o krok blíž k tomu, abychom pochopili, co je pro Zemi nebezpečné, jak planety postupují, jak vznikají apod. Pro bezpečnost naší planety je to jeden ze zásadních objevů,“ dodal pro Čtidoma.cz Prášil.
Zmíněný objev také může pomoci budoucím pozorováním dalekohledy, například z observatoře Vera C. Rubin, která se buduje v Chile. Výsledky simulací budou velmi užitečné k pochopení toho, co se děje s planetárními systémy v hustých hvězdokupách. A samozřejmě pro identifikaci exotických planetárních systémů.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: S kolonizací Marsu a Měsíce pomohou zvířata. Mluví se o hmyzu a rybách, důvody jsou jasné.
