Faktem je, že v posledních měsících to Anetě a Mirkovi dost skřípalo. Nemohli se shodnout ani na maličkostech. Na druhou stranu ona stále věřila, že je to jen dočasný jev. „Nic zásadního jsem za tím nehledala. Ano, oba jsme věděli, že je něco špatně. Ale oba jsme měli touhu přijít na to, co se děje, a napravit to,“ začíná své vyprávění.
Měl to skvěle vymyšlené
Proto se rozhodli, že společně vyrazí na prodloužený víkend do hor. Užít si romantiku, jen oni dva. „Byl to super nápad a nejlepší na tom bylo, že s ním přišel Mirek. Byla jsem opravdu šťastná a zároveň jsem věděla, že se všechno opravdu spraví. Nejbližší dny ale ukázaly, jak daleko od pravdy jsem byla.“
Přitom vše začalo ideálně. Dokonalé místo, útulný hotýlek, pokoj s vířivkou, večeře až do pokoje a svíčky všude, kam se Aneta podívala. „Mirek to měl perfektně vymyšlené. Padla jsem mu k nohám, vše odpuštěno, všechny hádky zapomenuty. No, alespoň na chvíli.“
Nevím, co si dal
V pátek si dopřávali relax, povídali si a byli tam jeden pro druhého. Nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k partnerské tragédii a že se věci brzy vyostří. „Bylo to jako za starých časů, kdy mě balil. Pozorný chlap, do kterého jsem se zamilovala. Měla jsem pocit, že se vznáším na nějakém obláčku.“
Dokonalost skončila ve chvíli, kdy mělo dojít na sex. „Řekl, že si to chce udělat jiné, zvláštní. Šel do koupelny a něco si dal. Nevím co. Snad nakombinoval viagru a kokain, opravdu nemám dodnes páru. Každopádně se začal chovat jako největší hulvát,“ kroutí hlavou Aneta.
Měla jsem reagovat jinak?
Poslední kapkou bylo, když jí řekl, aby byla jeho otrokyně. „Normálně na mě vybalil, že jsem stejně jenom děvka, že musím poslouchat, co on chce a potřebuje, protože jako žena nemám žádná práva. To slovo na „d“ mě rozzlobilo, to se v posteli nikdy nesmí říkat, pokud si nejste opravdu jisti, že to ona dotyčná pobere, protože ji to vzrušuje. To ale nebyl můj případ, mě to urazilo.“
Ještě ten večer si Aneta sbalila věci a odjela. Z ideálního víkendu se stala tečka za vztahem, který se zřejmě za jiných okolností ještě dal zachránit. „Možná jsem tak reagovat nemusela, zpětně nevím. Ale v té chvíli mě to dostalo do kolen, čekala jsem úplně něco jiného. Asi je pro oba dobře, že to skončilo.“
(V příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační.)
KAM DÁL: Gondíková s Langmajerem, Šporclovi, Hybnerová i Nálepková uprchli z Prahy, přednost dali klidnému bydlení.
