Zvláštní shoda okolností se 22. července 2011 udála v Norsku. Ten den se totiž většina policistů z protiteroristického útvaru účastnila cvičení, jež bylo vedeno v duchu podobného scénáře, jaký se později toho dne odehrál v režii masového vraha Anderse Breivika. Konec cvičení a začátek Breivikova útoku dělilo pouhých 26 minut.
I z tohoto důvodu byl následný zásah policie proti šílenému řádění pravicového extrémisty zdlouhavý, což pravděpodobně také přispělo k většímu počtu obětí. Policie však podobnost cvičení a útoku označila za náhodu. Svět někdy umí opravdu podivně zamíchat kartami osudu. Anders Breivik totiž ten den povraždil celkem 77 lidí a dalších 319 zranil. K brutalitě činu přispívá i fakt, že se ve většině případů jednalo o mladé oběti.
Výbuchy v Oslu
Celý tragický den byl odstartován v hlavním městě. Ve vládní čtvrti v Oslu kolem 15:30 se odehrál výbuch, který měl ve výsledku na svědomí 8 lidských životů. 950 kg výbušnin umístěných v zaparkované dodávce způsobilo svojí tlakovou vlnou velké poškození i na budovách úřadu premiéra a ministra ropného průmyslu.
Netrvalo dlouho a k útoku se přihlásila teroristická organizace Pomocníci světového džihádu. Útok měl však na svědomí krajně pravicový politický aktivista Anders Breivik. Ten se jako odpůrce imigrace aktivně projevoval již od roku 1999. Jeho postoj se v průběhu času radikalizoval. Breivik vše „shrnul” v manifestu o 1 518 stránkách s názvem 2083: A European Declaration of Independence, na kterém údajně pracoval 9 let.
Ten rozeslal na 1 003 mailových adres přibližně 90 minut před útokem v Oslu. Jak později vyšetřování odhalilo (a Breivikův manifest dokazuje), výbušniny si vyrobil sám. Jeho původní plán zahrnoval i útok na Královský palác v Oslu a na sídlo vládní sociálně-demokratické strany.
Byť útoky v Oslu odneslo smrtí 8 obětí, původní představa tohoto masového vraha byla mnohem výraznější. O pár hodin později ve svém šílenství pokračoval způsobem do té doby nevídaným. Ostrov Utøya se tak stal jedním z nejtragičtějších míst v norských dějinách.
Muslimové za to nemohou
Breivik, jak jeho manifest dokazuje, nevinil v rámci boje proti islamizaci Evropy samotné muslimy , ale spíše politické sympatizanty liberálního přístupu k multikulturalismu. Jeho zvrácená a despotická mysl tak vyhledala opravdu brutální řešení, jak projevit svůj radikální názor. Kromě toho, že údajně prošel vojenským výcvikem v Bělorusku a dával dohromady kontakty všech krajně pravicových radikálů, připravoval si svůj osobní plán a přemýšlel, kde jako solitér udeřit na tom nejméně předpokládaném místě.
Ostrov Utøya byl totiž v těchto dnech obsazen letním táborem Svazu dělnické mládeže, mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany. Ta dle názoru Breivika je nejvíce zodpovědná za islamizaci Norska. Rozhodl se tak vlastní rukou proti těmto mladým politickým představitelům zasáhnout.
Přibližně dvě hodiny od výbuchu v Oslu připlul masový vrah Breivik oblečený v policejní uniformě pod záminkou bezpečnostní kontroly společně s organizátorkou tábora Monicou Boseiovou. Ta pojala podezření už během plavby na lodi, protože s ním hovořila o výbuchu v Oslu a jeho reakce pravděpodobně působily velmi znepokojivě. Vydala se tak okamžitě za neozbrojeným strážcem tábora Trondem Berntsenem. Breivik však svoje šílenství začal právě vraždou těchto dvou osob. Následně se z ostrova Utøya stalo peklo na zemi.
Nekonečných třicet minut
Běsnění trvalo půl hodiny a z přibližně 600 přítomných na místě zastřelil obzvlášť bezcitně 66 lidí, dvě další oběti zemřely při pokusu o útěk a poslední z nich o týden později v nemocnici. Šokujícím faktem je to, že průměrný věk mrtvých byl 18 let a z toho dvěma nejmladším bylo pouhých 14 let.
O způsobu, jak drasticky mladé lidi vraždil, však odmítám referovat. Anders Behring Breivik se tímto činem stal jedním z nejbrutálnějších teroristů v moderní historii lidstva. Vlastní rukou bez pomoci kohokoli popravoval nevinné mladé oběti čistě z politických důvodů. Stal se tak příkladem toho, že extremistický pohled na svět plodí jenom zlo, ať už přichází z jakékoli strany politického spektra.
Manifest smrti
Breivik se na ostrově vzdal, protože dokonal svůj plán a potřeboval ho prodat na veřejnosti. Byť jeho psychiatrický posudek poukázal na paranoidní schizofrenii, byl souzen jako příčetný. Norské zákony nepočítají s trestem smrti či doživotím, takže verdikt soudu zněl 21 let s tím, že mu po vypršení trestu bude znovu o stejnou porci let navýšen.
V jeho případě však neexistuje trest, jenž by dokázal zmírnit bolest ze ztráty nevinných obětí. O to horší je, že právě proces s tímto masovým vrahem znamenal, že mohl s úsměvem na tváři a zdviženou pravicí demonstrovat svoje radikálně nehumánní názory. Soud se tak do jisté míry proměnil v jeho manifestaci, která měla bohužel i negativní efekt v rámci zvýšeného počtu přívrženců extrémní pravice.
Politici, kteří dnes radikalizují celou evropskou společnost, by tak měli myslet i na zodpovědnost svých názorů. Ty totiž mohou klidně dovést další šílené individuum k podobně ohavným útokům. Nikdo nechce žít v prostředí, kde vládne strach. Vraždění, ať už rukou islámských extremistů, či krajně pravicových odpůrců, je vždy jen jizvou, kterou je nemožné zahojit.
Zdroj: redakce, bbc.com, theguardian.com, Jeden z nás. Příběh o Norsku
KAM DÁL: Tajemné pozadí norského masakru: Anders Breivik svůj manifest rozeslal i do Česka, děti ho přirovnaly k postavě z Harryho Pottera.
