Když se na moři začnou dělat čtvercové vlny, zmizte. Jsou smrtelně nebezpečné

Île de Ré neboli Isle of Ré je jedním z nejnebezpečnějších míst na světě, pokud jde o čtvercové vlny
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

V některých případech mohou za potopení lodí. I když vypadají moc pěkně, jsou extrémně nebezpečné. Řeč je o vlnách ve tvaru čtverce. Najdete je jak na širém moři, tak v blízkosti pobřeží. Vlny se pohybují opačným směrem, k čemuž dochází ve chvíli, kdy se „srazí“ dva meteorologické jevy.

Hned v úvodu je třeba říct, že jev, kdy vznikne „šachovnicové“ moře, je poměrně vzácný. Nijak mu to však neubírá na nebezpečí, které představuje. Zejména proto, že je doprovázen velmi silnými přílivy. Dokonce i slabé vlnky mohou způsobit tragédii. Pokud tedy takové vlny spatříte, měli byste okamžitě zmizet z vody. Ani zkušení surfaři si s nimi často nedokáží poradit. Vlny mohou dosáhnout výšky až tři metry. Podívat se na ně můžete například v tomto videu.

Lodě nemají šanci

Nejznámějším místem na světě pro sledování čtvercových vln je Île de Ré ve Francii. Ostrov, který se nachází u pobřeží La Rochelle, je turistickou atrakcí. A to přesto, že je moře přístupné jen v určitých obdobích v roce. Čtvercové vlny byly pozorovány i v otevřených vodách jižního Pacifiku a Atlantského oceánu.

Podle Evropské vesmírné agentury byly vlny v průběhu let 1995 až 1999 zodpovědné za velké procento ztroskotání lodí. Proč? Je to „snadné“. Může za to lom vln (ohyb vln v důsledku náhlých změn hloubky) a vlnová difrakce (ohyb vln v důsledku interakce s pobřežními útvary a překážkami, jako jsou útesy, mysy nebo vlnolamy). Když tyto dva vlnové „systémy“ vytvoří vlnu se šikmým úhlem, může to narušit lodní trasy a způsobit nehody.

Lidstvo prý není připraveno

Většina z nebezpečných vln se objevila v době, kdy se parametry moře rychle měnily. V kombinaci se stoupající hladinou moří totiž podle odborníků výrazně roste riziko poškození pobřežních oblastí. Vědci zároveň tvrdí, že lidé nejsou připraveni a v budoucnu může docházet ke katastrofám.

Se čtvercovou vlnou se na jedné ze svých expedic setkal i německý výzkumný ledoborec RV Polarstern z Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum v Bremerhavenu. I díky tomu se vlnu podařilo přesně detekovat a vědci měli možnost jev zkoumat. Další pomocí pak bylo zavedení radaru SAR (Synthetic-Aperture Radar) a jeho dvourozměrných snímků mořské hladiny. 

Zdroje: redakce, Surfer Today, The Sun

KAM DÁL: Nevěrná Pyšná princezna ztropila skandál. Vránová si románek s Rážem pěkně odskákala.