Od potápění lodí a hodování na žraločích játrech až po chuťovku v podobě velrybího jazyka a pohazování sviňuch pro zábavu. Kosatky vykazují sice fascinující, zároveň ale velmi děsivé chování. Nedávno byly kosatky také spatřeny, jak unášejí mláďata velryb a trhají žraloky, aby si pochutnávaly na jejich játrech. A u pobřeží Španělska a Portugalska začala malá populace kosatek narážet do lodí.
Dokáží se kosatky učit?
Všechny tyto incidenty ukazují, jak jsou tito vrcholoví predátoři chytří. „Jsou to zvířata s neuvěřitelně složitým a vysoce vyvinutým mozkem,“ řekla webu Live Science Deborah Giles, výzkumnice kosatek z Univerzity ve Washingtonu a neziskové organizace Wild Orca. „Části jejich mozku jsou spojeny s pamětí a emocemi, které jsou výrazně rozvinutější než v lidském mozku.“
Ale rozsah a originalita nedávných útoků vyvolaly otázku: Jsou tato zvířata stále chytřejší? A pokud ano, co je hnacím motorem? Není pravděpodobné, že by se mozek kosatek na anatomické úrovni změnil, což potvrdil i mořský ekolog Josh McInnes. Ale kosatky se opravdu rychle učí, což znamená, že se mohou navzájem inspirovat. Nové znalosti se pak promítají do celé skupiny. Přesto některé z těchto zdánlivě nových triků mohou být ve skutečnosti prastarým chováním, které však lidé dokumentují teprve nyní.
Časté interakce s lidmi prostřednictvím lodní dopravy a rybářských činností mohou také přimět kosatky, aby se naučily novému chování. A čím více se jejich prostředí mění, tím rychleji musí reagovat a spoléhat se na nové znalosti. Jinak by vymřely.
Výuka loveckých strategií
Není pochyb o tom, že se kosatky zdokonalují. Vědci poprvé popsali, jak kosatky zabíjejí a jedí modré velryby (Balaenoptera musculus) ve studii zveřejněné v loňském roce. V měsících a letech, které následovaly po prvním útoku v březnu 2019, ukořistily kosatky ve dvou dalších incidentech mládě modré velryby a zatlačily mladá zvířata pod hladinu, aby je udusily.
Toto nově zdokumentované lovecké chování je příkladem sociálního učení, přičemž strategie jsou sdíleny a předávány dospělými kosatkami jejich mláďatům. Všechno, co se dospělí naučí, je následně předáno potomkům. Vždyť ulovit například právě modrou velrybu vyžaduje spolupráci a koordinaci.
Plejtvákům vykusují jazyky
Zajímavé je i to, že během útoků na plejtváky obrovské dávají kosatky hlavy do jejich tlamy, aby jim vykously jazyky. Kosatky jsou podle odborníků stejné jako lidé v tom, že mají své preferované kusy masa. Ale jazyk není jedinou lahůdkou, na které si kosatky pochutnávají. U pobřeží Jižní Afriky zabíjejí dva samci – přezdívaní Port a Pravobok – již několik let žraloky, aby sežrali jejich játra.
Podle všeho ale nejde o novinku, jen o něco, co lidé teprve nyní zaznamenali. Odborníci si to myslí proto, že si stejného chování všimli i u kosatek u pobřeží Baja California v Mexiku. Pravděpodobnost, že Port a Pravobok přenesli své know-how přes tisíce mil oceánu, je mizivě malá, což znamená, že pojídání jater je pravděpodobně rozšířené a zavedené chování.
Zdroje: livescience.com, cbsnews.com
KAM DÁL: Od „hobitů“ po Homo erectus: Po Zemi chodilo víc lidských druhů, než si většina z nás myslí.
