Shiny Flakes: příběh samotářského teenagera, který se stal narkobaronem z dětského pokojíku

Obdobně vypadal pokoj Maxe když páchal trestnou činnost.
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Více než tuna omamných látek prošla rukama náctiletého německého chlapce. Když jej policisté zatýkali, nevěřili svým očím. Vytvořil si na dark webu e-shop s drogami, na kterém bylo možno hodnotit „produkty“ jako na Amazonu. Vydejme se po stopách narcistního génia a odhalme, proč i přes mnoho bezpečnostních opatření nakonec kriminálka odhalila jeho identitu.  

Když 26. února 2015 vtrhla německá zásahová jednotka do pokojíku Maximiliana Schmidta, byl velmi udivený. Ostatně jako naprostá většina zločinců nevěřil, že jej policie někdy chytí. Měl vysoké sebevědomí, které jej neopouští ani nyní po letech. Když vyprávěl svůj příběh pro dokument Netflixu, byl na sebe v podstatě hrdý. Vraťme se však na začátek celého příběhu. 

Obyčejný osamělý puberťák 

Max žil u své matky, kde měl pokoj sám pro sebe. Byl klasickým hráčem počítačových her bez sociálních vazeb. Prakticky veškerý svůj čas trávil u počítače, zejména hraním a prohlížením internetu. Právě nuda a nedostatek přátel jej vedly ke komunikaci alespoň online. Prozkoumával různá fóra a dostal se až na darknet. V té době neměl údajně jediného kamaráda, kterého by vídával.

Když darknet prohlížel, viděl, že se jednalo hlavně o podvody, a poté si všiml, že existuje stránka Silk Road, kde bylo možno koupit úplně všechno. Obchodovalo se nejvíce s drogami. V té době se pustil do diskuze s jiným uživatelem, jehož přezdívka byla v předkladu Blbé prase. Zajímavostí je, že oba měli své e-mailové adresy na českých doménách. Schmidta po dlouhých večerech u monitoru napadlo, že Blbému praseti ukáže, že udělat si takový e-shop není vůbec těžké, a dal se hned do díla.

Shiny Flakes přichází 

Zbývalo jediné – jak svůj internetový obchod s omamnými látkami pojmenovat. Po krátkém přemýšlení jej napadlo chytlavé spojení Shiny Flakes Lesklé kousky. Inspiroval se vzhledem těchto ilegálních substancí, většina z nich byla v krystalické formě jako malé lesknoucí se kousky. Když měl vlastní adresu, chyběl mu už pouze produkt. První objednávka měla být stimulační droga extáze (MDMA), užívaná zejména na tanečních party, v surové krystalické formě. Napjatě čekal, jestli jej poté, co mu balíček s množstvím látky přišel, zadrží policie. Když se tak nestalo, začalo mu stoupat sebevědomí.  

Zjišťoval, jakými způsoby se dají jednotlivé substance nejlépe porcovat. Své produkty fotil v zajímavých kompozicích, kde využíval odraz a animaci ohně. Tyto vyvedené fotografie přispěly k další popularitě Schmidtova e-shopu. Dokonce zavedl i sekci s často kladenými dorazy. Poslední velkou inovací bylo, že zákazníci mohli zboží hodnotit. Sám Schmidt přiznal, že negativní hodnocení mazal, takže asi neměla valnou relevanci.  

Velkodistributor 

Začal se o drogách více a více vzdělávat, on sám žádné nebral a nepil nikdy ani alkohol. Na drcení tvrdých krystalů si koupil dokonce kladivo. Objednávky stále narůstaly a Schmidt se později přiznal, že už je nestihl odesílat. Musel čekat, až mu dojde zboží. Za všechny produkty platili zákazníci bitcoinem, zboží posílal na fiktivní jména do anonymních schránek. Prostě využil německou poštu jako distribuční síť drog. V začátcích vydělával 15 tisíc eur za měsíc, později to byl až čtyřnásobek. Jenže všechno jednou končí…

Zbloudilá objednávka 

První problém nastal, když se pošťák spletl a objednávka přišla někomu úplně jinému. Byla to starší paní, která na radu svého souseda obálku otevřela. Když v ní našli pilule a prášek, raději vše odevzdali na policii. Postupně se takových obálek zachytilo několik. Všechny měly neexistujícího odesílatele, ale také další společný znak – byly odeslány z Lipska. Toto byla první stopa, kterou policisté měli.  

Kriminalisté se na oblast Lipska zaměřili. Zvláště kontrolovali kamery na poštovní boxy, které vylučují jakýkoliv kontakt s obsluhou. Z celého sledování se jim „vyloupl“ jeden mladík. Byl to právě Max Schmidt. V únoru 2015 mu do pokoje vtrhla zásahová jednotka. Našli u něj 341 kilogramů drog. Nakonec byl odsouzen ke 4 letům a 6 měsícům ve vězení. 

Tuna drog v oběhu

Zvláštní a nejspíš i smutné bylo, že si jeho aktivit nevšimli rodiče. Lze to přičítat na vrub jejich vytíženosti, kriminalista však poznamenal, že jeho matka nevstoupila do jeho pokoje za celou tu dobu ani jednou. Max si také sám vařil, po propuštění byl zaměstnán v luxusní restauraci a sní o tom, že jednou bude mít svou vlastní. Nad tím, že drogy, které prodával, mohly někoho zabít (a nejspíš i zabily) lítost nepociťoval. Svými obchody si nakonec vydělal miliony eur, policistům se podařilo zabavit pouze zlomek v kryptoměně. Kde je zbytek, zůstává záhadou, jelikož Max si za celou dobu nic nekoupil. Celkově se odhaduje, že poslal do oběhu více než tunu drog.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Pravda o Ježíšovi se církvi líbit nemusí. Ale už nemá smysl to dále tajit