Kniha Des destinées de l'âme, tedy Osud duše, od Arsèna Houssaye byla prvně vydána již v roce 1879 a je logické, že nebyla běžně vázána v lidské kůži. Jenomže jeden z jejích prvních majitelů, budoucí lékař Ludovic Bouland, se rozhodl, že dílo pojednávající o lidské duši si zaslouží také vazbu právě z lidské kůže, jak se píše na webu Harvardské univerzity.
Měl přístup k mrtvým tělům
A protože měl díky svému povolání přístup na pitevnu a k tělům nebožtíků, „vypůjčil“ si potřebný plát kůže z těla jedné z mrtvých žen, hospitalizované podle všeho v psychiatrické léčebně.
O jakémkoliv předchozím svolení s takovým využitím tělesných ostatků ženy, kterou potkala smrt v nemocnici, tehdy nebyla řeč a neexistuje ani záznam o tom, že by s čímkoliv podobným souhlasila nebožčina rodina. Bouland kůži podle sbs.com zkrátka a na rovinu řečeno ukradl.
O lidské duši v lidské kůži
Bouland knihu dostal od svého přítele a zároveň jejího autora Arsèna Houssaye, tehdy byla samozřejmě v původní běžné vazbě. O „vylepšení“ se postaral až tehdejší medik, který do ní dokonce vepsal poznámku, že „kniha o lidské duši si zaslouží mít také lidský obal“. A dále doplnil přesný popis toho, jak byla upravena a ošetřena kůže zemřelé ženy předtím, než se z ní stala, podle jeho názoru, ozdoba knihy.
Dnes jen digitálně
Do knihovny Harvardské univerzity se v lidské kůži vázaná kniha dostala již v roce 1934 od jednoho z absolventů. Dlouhá léta potom v knihovně sloužila každému, kdo si přál do ní z jakýchkoliv důvodů nahlédnout, až před deseti lety konečně došlo na důkladný průzkum podezřelé vazby, který potvrdil, že jde skutečně o ostatky, které si nezaslouží takové zacházení. Kniha byla proto vyřazena z běžného provozu. Čtenáři o její obsah ale nepřišli, a to díky digitalizaci jejího obsahu. Ani v naskenovaném materiálu ale není viditelná zmiňovaná vazba.
Chtějí pohřbít část knihy
Knihovna nyní zvažuje, jak s obálkou knihy nejlépe a hlavně eticky a pietně naložit. Jde o lidské ostatky, které rozhodně nemají sloužit k takovýmto účelům. Podle současných názorů by bylo nejvhodnější vazbu „pohřbít“, nicméně s takovým krokem odborníci ještě váhají snad v naději, že se podaří zjistit identita ženy, které byla kdysi kůže odcizena. Tom Hyry, univerzitní pracovník, který má sbírky knihovny na starosti, podle serveru cbsnews.com ale věří, že je nejvyšší čas, aby lidské ostatky byly uloženy k odpočinku tak, jak se sluší a patří.
Chtěli ji ukrást
O tom, že kniha byla v centru pozornosti některých lidí již dříve, svědčí prý i zájem, který o ni projevovali nejen studenti, ale také lidé mimo univerzitu. Podezření, že je vázaná v tak neobvyklém materiálu, mnohé lákalo k tomu, aby zkusili přemluvit studenty k její krádeži a následnému odprodeji. Tomu se naštěstí podařilo zabránit.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Zvrácené hry v koncentráku: Za jaký čin dostal vítězný student práv zlaté hodinky?
