Myslel jsem, že zemřu, říká Miloslav (73). Prodělal tři infarkty, ještě před pár lety by asi nepřežil

Miloslav měl štěstí na dobu, ve které žije, i na to, že narazil na skvělé lékaře
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Až do svých 49 let byl aktivní a neměl žádné vážnější zdravotní problémy. Srdeční infarkt, který Miloslava (73) z Prahy v tomto věku postihl, byl proto nemilé překvapení. A to byl teprve začátek jeho zdravotních problémů. „Trávili jsem s rodinou Velikonoce na chalupě a najednou jsem ucítil velkou bolest na hrudi, která mi začala vystřelovat do ruky a do dásně,“ vzpomíná Miloslav, kterému rodina hned zavolala záchranku.

V nemocnici mu lékaři poskytli první pomoc, a jakmile to bylo možné, převezli jej do Prahy do Nemocnice Na Homolce. Zde lékaři Miloslavovi zavedli do srdeční cévy tzv. stent, drátěnou „trubičku“, která zajišťuje správné proudění krve. „Zákrok proběhl bez problémů a můj stav se zlepšil, takže jsem myslel, že bude zase vše jako dřív,“ říká Miloslav.

Lékaři mu nasadili běžné léky pro prevenci dalšího infarktu. Po osmi letech však Miloslav prodělal druhý infarkt a po dalším roce dokonce třetí. „V obou případech jsem skončil v nemocnici. Lékařům se opět podařilo můj stav stabilizovat a dalších osm let jsem žil bez problémů. Pak jsem ale kvůli srdeční zástavě zkolaboval při obědě s dcerou přímo v restauraci,“ popisuje a pokračuje: „Znovu jsem skončil v nemocnici – a tenkrát to se mnou bylo hodně špatné. Vypadalo, že to nepřežiji, a pokud ano, tak s trvalými následky. Nakonec jsem to ale vybojoval.“

Dva roky a zase zhoršení stavu

Miloslav se celý život věnoval fotografování. Začínal jako fotograf v Československé televizi, poté dělal asistenta profesoru Plickovi při tvorbě knihy Československo, většinu profesního života pracoval jako fotograf na volné noze. Fotografování, i když už jen jako koníček, je jeho vášní dodnes.

To už měl podle lékařů oslabenou funkci srdečních komor a trpěl chronickým srdečním selháním. Proto kardiologové Miloslavovi voperovali defibrilátor a upravili léčbu, která nově zahrnovala i léky na snížení srážlivosti krve. Situace se zase na nějakou dobu uklidnila. Před dvěma roky se však jeho stav kvůli nepravidelnému srdečnímu rytmu (tzv. arytmii) znovu zhoršil. Miloslav podstoupil několik zákroků, nebyly však úspěšné. Jeho kardiolog mu proto doporučil vyšetření ve specializované ambulanci srdečního selhání.

Tam lékaři zjistili, že defibrilátor již selhávajícímu srdci nestačí. „Dostal jsem jiný typ defibrilátoru a nové léky. Arytmie mi ale zůstaly a letos na začátku roku jsem navíc začal mít výrazné problémy s dýcháním,“ říká Miloslav a doplňuje: Dříve jsem se také při námaze zadýchával, ale dalo se to zvládnout. Tohle bylo mnohem horší. Navíc mi otékaly nohy a byl jsem hodně unavený. Došlo to až tak daleko, že jsem se nemohl nadechnout a v jednu chvíli jsem se skoro dusil. Dcera mě proto odvezla opět do nemocnice.“

Léky tlumí příznaky

Po stabilizaci jeho stavu konzilium lékařů rozhodlo, že mu provedou tzv. ablaci, díky které se jim podařilo odstranit zdroj srdečních arytmií. Zároveň Miloslavovi znovu upravili léčbu. Nasadili mu mimo jiné i nové léky na srdeční selhání, tzv. glifloziny. V současné době již sice Miloslav trpí pokročilým srdečním selháním, díky moderní léčbě se u něj ale daří tlumit příznaky, jako jsou výrazné potíže s dechem nebo otoky dolních končetin.

„Teď je mi celkem dobře. Je to sice o něco horší než dříve, ale beru to pozitivně. Lékaři dělají maximum, abych se cítil co nejlépe, a za to jsem jim moc vděčný,“ říká Miloslav a dodává: „Za těch skoro dvacet pět let od prvního infarktu se medicína neskutečně posunula, a to jak v možnostech zákroků a léčby, tak v přístupu k pacientům. To poznám i já jako laik. A díky tomu tady i přesto, že mi srdce selhává, ještě jsem a mohu, i když s určitými omezeními, fungovat.“

Jak to vidí odborník

Příběh pana Miloslava je typický pro většinu pacientů se syndromem chronického srdečního selhání. „Dokumentuje vývoj onemocnění u pacienta s ischemickou chorobou srdeční po infarktu myokardu, která je stále hlavní příčinou chronického srdečního selhání. Pacient podstoupil řadu zákroků, které mu nepochybně prodloužily život. Jeho příběh také dokumentuje vývoj nefarmakologické léčby (nejprve zavedení defibrilátoru, pak rozšíření přístrojové terapie na srdeční resynchronizační léčbu a úspěšná ablace perzistující fibrilace síní) a farmakoterapie (mezi hlavní mezníky patří zavedení moderních přípravků ze skupiny gliflozinů a dalších léků modifikujících průběh srdečního selhání),“ vysvětluje prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, místopředseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti a vedoucí lékař ambulance srdečního selhání v Nemocnici Na Homolce.

Léčebné možnosti se podle odborníka v průběhu pacientova života výrazně zlepšily. „Nyní je na optimální farmakoterapii, která mu umožňuje pobyt mimo nemocnici a přijatelnou kvalitu života. Srdeční selhání je nevyléčitelné, ale jak dokumentuje příběh pacienta, můžeme jeho průběh ovlivnit.“ 

Kvalita života nemocných se srdečním selháním je ovlivněna řadou faktorů. „Za prvé jsou to příznaky jako dušnost, otoky dolních končetin či únava, pacient nezvládne často ani aktivity běžné denní činnosti, což závisí na pokročilosti onemocnění. Dále jsou to časté kontroly u lékaře, nutnost dodržovat režimová opatření (denní kontroly hmotnosti a krevního tlaku, restrikce příjmu tekutin, dietní omezení) a v neposlední řadě výdaje za léky. Pacienti v produktivním věku nejsou často schopni plné pracovní zátěže. Je proto důležité srdečnímu selhání předcházet zdravým životním stylem a v případě jakýchkoliv potíží co nejdříve vyhledat lékaře,“ dodal lékař.

Zdroje: redakce, příběh pana Miloslava, citovaný lékař, srdcedycha.cz

KAM DÁL: Jídlo působí preventivně proti infarktu a mrtvici, říká lékařka. Doporučuje vhodnou stravu.