Tajemství dlouhého života: Klíčem mohou být škeble

Jak je možné, že mlži žijí tak dlouho? Jsme zřejmě blíž k tomu, abychom to pochopili
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Budeme se díky škeblím na světě pohybovat o něco déle? Tým výzkumníků z Bologni tomu věří – i když pravděpodobně ne tak, jak si myslíte. Revoluce a nástup „věčného života“ se zatím rozhodně nekonají. Na druhou stranu jsme dost možná zase o kousek blíž k pochopení řady fascinujících věcí, které nám příroda nabízí.

Lidé dnes žijí déle než kdykoli předtím, průměrná délka života se stále posouvá. Ale ve srovnání s některými jinými druhy jsme v podstatě v plenkách, když z tohoto světa odcházíme. Například existují obří želvy, které se mohou dožít nejméně 191 let, a zřejmě existoval žralok, který si v pohodě plaval nějakých 400 let. Proč by vás tedy měli zajímat škeble a jejich „bratranci“ víc než tito zmínění fascinující tvorové? Důvod je jednoduchý.

Žijí stovky let

Ukázalo se totiž, že u mlžů se děje něco zajímavějšího. V závislosti na druhu tu mohou být od jednoho roku do více než pěti set let, což popisuje studie publikovaná v magazínu Genome Biology and Evolution. „Vždy mě fascinovalo, že některé druhy mlžů žijí extrémně dlouhý život,“ uvedla spoluautorka studie Mariangela Iannello, výzkumnice na katedře biologických, geologických a environmentálních věd na univerzitě v Bologni. „Když jsem si uvědomila, že nikdo nikdy nezkoumal tuto výjimečnou dlouhověkost v rámci molekulární evoluce, věděla jsem, že s tím musím začít.“

Aby tým prozkoumal, co by mohlo být zodpovědné za výjimečně dlouhý život některých mlžů, rozhodl se podívat se na genomy čtyř druhů: Arctica islandica (Ming je zapsána v Guinnessově knize rekordů jako nejstarší zvíře, dožila se 507 let), k němu odborníci přidali zástupce Margaritifera margaritifera, Elliptio complanata a Lampsilis siliquoidea, kteří se dožívají věku mezi 150 a 190 lety.

Ukázali na geny, které potvrzují dlouhověkost

Poté se odborníci podívali na 29 dalších druhů, jejichž délka života ale nebyla vůbec tak pozoruhodná. „Díky tomu, že druhy s krátkou i dlouhou životností jsou ve stejné kategorii, jsou tato zvířata vynikajícím modelem pro zkoumání stárnutí i prodloužené délky života,“ potvrdili vědci. Porovnáním genomických dat různých druhů byl tým schopen vyčlenit geny, které odlišovaly dlouhověké mlže od těch krátkověkých. 

„Důležitým důsledkem tohoto zjištění je, že prodloužení délky života může zahrnovat běžné genetické faktory u velmi vzdáleně příbuzných druhů,“ upozornila Iannello. Například vlastnosti genů dlouhověkých mlžů vykazovaly všechny známé faktory, které už v minulosti dlouhověkost potvrdily (reakce na poškození DNA, regulace buněčné smrti a apoptotických drah apod.).

Revoluce ve stárnutí?

Ale to nebylo vše. Studie také odhalila několik proteinů, o kterých dosud nebylo známé, že mají na dlouhověkost vliv. To by mohlo být zásadní, protože je možné předpokládat, že je v genech mohou mít i jiné živočišné druhy. Jsme tedy za rohem revoluce ve stárnutí? Zatím si nedělejte naděje. Nyní jsou výzkumníci nadšeni z toho, že mohou dále pracovat s nově získanými informacemi. Bude následovat řada analýz a dalších výzkumů.

Nicméně je to potenciálně velký krok k hlubšímu pochopení procesu stárnutí – a toho, jak s ním jednoho dne můžeme manipulovat ve svůj prospěch. „Zvyšující se dostupnost omických dat nám umožní prozkoumat druhy, které nebyly v tomto kontextu nikdy předtím zvažovány, a to by výrazně pomohlo urychlit výzkum stárnutí,“ dodala Iannello.

Zdroje: redakce, iflscience.com, Genome Biology and Evolution

KAM DÁL: Smrt je krásná, úžasná! Co viděli lidé, kteří zemřeli a zase se vrátili?