Vánočního psa si můžete koupit úplně v každém městě, podobně jako vánočního kapra. Tedy aspoň teoreticky. Aktivisté za práva zvířat, v tomto případě kaprů, totiž organizují nejrůznější akce na to, aby lidem otevřeli oči. Proto nabízí k prodeji zabití vánočních psů. Lidé pak chodí kolem a nemálo z nich to pohoršuje. Někteří cizinci pak nechápou smysl akce a mohou si myslet, že v Česku opravdu jíme i psy.
Tentokrát ale aktivisté zvolili jinou metodu. Nepůjde ani o prodej vánočních pejsků, dokonce ani o napichování háků do pusy pár vyšinutých jedinců. Tento rok si vyslechneme jen několik krvavých vánočních koled, které jsou zaměřené na utrpení kaprů v kádích. Koledy nejsou původní, jen trochu pozměněné, aby vyjádřily utrpení nemluvných kaprů.
"Formou satiry chceme poukázat na to, jak neskutečně absurdní je slavit svátky míru a lásky hromadným násilím na živých bytostech. Tradice míru a lásky a tradice masakru jsou navzájem neslučitelné. Lidé si musejí vybrat, co z toho chtějí,“ říká k tomu jedna z pořadatelek akce Kateřina Cejnarová.
TIP: Zdeněk Pohlreich a kapr: Nejprve je prodával, později s nimi bojoval
Kapři podle aktivistů cítí bolest stejně jako jiná zvířata - tedy je mu v kádi nepříjemně, nemůže pořádně dýchat, lapá po dechu. No a když mu pak rybář (prodavač) strčí neopatrně ruku pod šupiny, kapr zažívá velkou bolest.
"I český zákon na ochranu zvířat uznává, že kapři jsou schopni cítit bolest. Proč bychom tedy měli před jejich utrpením zavírat oči, či jej dokonce oslavovat jako součást Vánoc? Každý, kdo se bez růžových brýlí podívá do těch kádí, musí uznat, že ti kapři nesmírně trpí. Jsou pomlácení, poranění, vyčerpaní, přidušení, hladoví a nemocní," dodává Cejnarová. Podle ní kapři nemohou křičet, to ale neznamená, že necítí žádnou bolest.
Jak se na to dívají kupci kaprů?
Lidé, kteří si chtějí z kapra udělat hlavní chod k bramborovému salátu, většinou bolest nebo dokonce práva kaprů neřeší. Některým přijdou takové úvahy dokonce absurdní. "Nechápu, proč by mě mělo zajímat, že ten kapr jakkoliv trpí. Pro mě je to jídlo, tak jako pro vás je jídlo třeba zelenina. Tihle aktivisté to podle mého přehánějí. Kapr odjakživa patří k vánoční tradici," uvedla Petra, která si nepřeje být jmenována příjmením.
Jestli je vám ale líto už koupeného vánočního kapra, do řeky ho rozhodně nepouštějte. Vzhledem k podmínkám, ve kterých celou dobu byl, by rychle v řece zahynul. Pokud ho budete dávat živého do vany, je to pro rybu jen další utrpení. Nejlepší je tedy, pokud kapra kupujete, nechat si ho zabít přímo od prodejce a odnést si mrtvého kapra. Problémem při jedení jsou ale kosti, kterých je v kaprovi hodně a mohou uvíznout v krku.
Proč vlastně kapr na Vánoce, odkud je tato tradice?
Ryba byla tradičním symbolem křesťanství, o vánočních svátcích je doloženo pojídání ryb od 17. století, vůbec nejstarší zmínka o vánočním kaprovi pochází z roku 1253, kdy jej jedl mnich Vilém z Rubruku. Tehdy se ale jedení kapra moc neprosadilo, jedla se spíš jídla, která symbolizovala hojnost.
Ke Štědrému dni tak patřila zelná polévka, houbový kuba, pučálka (naklíčený a opražený hrách), muzika (kaše ze sušeného ovoce), vánočka, vinná klobása a v bohatších rodinách se jedli hlemýždi. Ryba pak byla zastoupeny symbolicky pečivem ve tvaru ryby.
Kapr se s Vánocemi spojil nerozlučně až v 19. století a tehdy se připravoval kapr na modro, vařený ve zředěném octě nebo na bílém víně s kořenovou zeleninou. Nebo na černo, to je ve sladké omáčce z povidel a perníku. Po druhé světové se začal kapr smažit, za to nejspíš může tehdejší popularita smažených jídel.
