Důvodem je mohutná tlaková výše nad Skandinávií a tlaková níže nad jihovýchodní Evropou. To umožňuje proudění studeného vzduchu od severovýchodu až východu do naší republiky. O víkendu už by tak nízké teploty neměly být. Není to nic neobvyklého v zimě, i když jsme si zvykli na mírné zimy. Jednou za čas k nám ale arktický vzduch pronikne a zamrznou najednou i řeky a potoky. To se stalo například v roce 2012 a také na konci zimy.
V roce 1929 padla absolutní minima
Z mrazů mají pochopitelně radost milovníci bruslení, kteří konečně mohli obout brusle. Ti odvážnější prohánějí brusle třeba i na velkých zamrzlých plochách, kam se jinak jen tak nepodívají. Zajímavé je mrazivé počasí třeba i pro fotografy. Kdy jinak nafotí krásné ledové útvary na potocích nebo dokonce celé zamrzlé potoky a říčky?
V této souvislosti si můžeme připomenout podobné počasí, které u nás panovalo před mnoha desetiletími. To bylo mnohem chladněji. Stalo se tak před 89 lety 11. února 1929. Tehdy bylo naměřeno absolutní minimum na území České republiky, a to minus 42,2 °C ve stanici Litvínovice u Českých Budějovic v nadmořské výšce 389 m n. m. Ve Valašském Meziříčí bylo -40 °C a například ve Vsetíně -37 °C. I před těmi 89 lety způsobila extrémní mrazy v celé střední Evropě pověstná sibiřská tlaková výše.
Hoyer: Je to výjimečné, ale stává se to
Už v pondělí v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku ukazoval teploměr minus 16,2 stupně Celsia a při zemi 19,4 stupně. Rekordní hodnoty překonány nebyly. "Je to dost, ale není to zase výjimečné," řekl správce rožmitálské meteorologické stanice Hubert Hoyer.
Přestože se lidé v druhé půlce února už zpravidla těší na jaro, občas se stane, že ještě přituhne. "Měli jsme koncem února několikrát i přes minus 20 stupňů, bylo to i někdy v březnu, ale to jsou výjimky," dodal Hoyer.
