Olše, líska nebo topol. Kdo se na začátku jara neobejde většinu dne bez kapesníku, trpí zřejmě alergií na pyl jedné z těchto dřevin. Přesné informace, co právě v těchto dnech létá vzduchem, si mohou alergici ověřit na stránkách Pylové informační služby. Nejen v Česku, ale i na Slovensku funguje pod hlavičkou České iniciativy pro astma totiž už více než 25 let.
Inspirace přišla ve Švédsku
Zakladatelem je pediatr a alergolog brněnské Dětské nemocnice Ondřej Rybníček. Inspiraci mu dodali i jeho zahraniční kolegové na konferenci ve Švédsku. Tehdy totiž - ještě bývalé Československo - jako jediné z účastníků nespolupracovalo s evropskými pylovými stanicemi. "Byli jsme na to ale poměrně připraveni. Mí rodiče byli botanici a já se věnoval alergologii, takže jsme to nějak dali dohromady. Následně se postupně dařily získávat nějaké finanční prostředky i lidi na provoz," říká k začátkům Ondřej Rybníček.
Do půl hodiny se ví, co je ve vzduchu
Dnes má již pylová služba po celé republice rozmístěno celkem jedenáct lapačů pylu, které snižují obsah polétavého pylu ve vzduchu. "Funguje to na podobném principu jako vysavač. K tomu je pak k dispozici i jakási lepicí páska. Lapač nasává vzduch úzkou štěrbinou, za níž je hned otočný bubínek pokrytý páskem s lepivou vrstvou. Pyl se pak rovnoměrně nanáší na pásek. Ten se následně roztříhá a my jsme zhruba do půl hodiny schopni říci, co je právě ve vzduchu," vysvětluje Rybníček.
Finance i důležitost spolupráce
Sběr a následnou analýzu provádí lidé na jednotlivých stanicích. Podle Ondřeje Rybníčka je ale nedostatek peněz na odměňování těchto lidí, práci tak dělají do značné míry převážně z nadšení.
Všechny pylové stanice umí určit výskyt různých pylů ve vzduchu až zpětně. Na základě starších ročních nebo víceletých průběrů se dá však předpokládat, jaký pyl bude v konkrétní dobu obyvatele nejvíce trápit. Pylové služby navíc mezi sebou úzce spolupracují. "Víme například, že období květu jednotlivých rostlin se většinou posunuje z jihu na sever. Naše stanice jsou proto důležité i třeba pro Polsko. Ze znalostí okolních stanic se tak dá určit situace, jak to za pár dní bude asi vypadat.
Bříza v dubnu, duby v květnu
Podle Rybníčka bylo v minulosti teplejší počasí než dnes. "Břízy dnes už nekvetou v březnu, ale spíše v dubnu, duby zase v květnu. I z názvů měsíců vyplývá, že kdysi bývávalo tepleji skoro o měsíc dřív," upozorňuje lékař.
Pylové alergie nejsou pro mnoho lidí ale jen jarní obtíží, někteří totiž trpí na celou řadu pylů. "Takový člověk pak může mít problémy třeba již někdy v lednu. To se například letos začaly probouzet lísky a olše. Jeho trápení pak může skončit až někdy v září, říjnu. Takže pyl ho může trápit klidně i tři čtvrtě roku," uzavřel Ondřej Rybníček.
